Publikováno 26. 11. 2013 • ZŠ a gymnázium Vítkov Certifikovaná škola
Zkušenosti: mentální postižení tělesné postižení sluchové postižení vývojové poruchy chováníINTEGRACE ŽÁKŮ NA NAŠÍ ŠKOLE
INTEGRACE ŽÁKŮ NA NAŠÍ ŠKOLE
Naši základní školu navštěvuje 98 integrovaných žáků se zdravotním znevýhodněním, kteří se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího plánu. Všichni tito žáci mají specifické vzdělávací potřeby nebo specifické vývojové poruchy učení. Mezi nimi je také 1 žák s Downovým syndromem, 5 žáků s lehkou mentální retardací, 19 žáků s vadami řeči, 1 žák se sluchovým postižením a 1 žák s poruchou chování. Nejčastějšími vývojovými poruchami učení jsou dyslexie, dysortografie a dysgrafie. Začíná přibývat žáků s VPU dyskalkulie. Ve škole pracuje pět asistentů pedagoga. Pedagogičtí pracovníci se intenzivně vzdělávají v oblasti specifických poruch učení a chování. Umožňuje jim to mimo jiné projekt Integrace na druhou, který jsme řešili společně s dalšími dvaceti školami v Moravskoslezském kraji v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osa 1.3. Spolupracujeme s Pedagogicko – psychologickou poradnou v Opavě, Speciálním pedagogickým centrem pro žáky s vadami řeči v Opavě a Speciálním pedagogickým centrem SRDCE pro tělesně a mentálně postižené děti rovněž v Opavě. Jedním z koncepčních cílů naší organizace je integrace žáků se zdravotním postižením do běžné základní školy.
VOJTA
Vojta je skoro patnáctiletý chlapec s Downovým syndromem a středně těžkou mentální retardací. Na naší základní škole je integrován od září 2005. Od začátku pracoval s asistentkou pedagoga, jejíž účast byla nutná po celou dobu pobytu chlapce ve škole. Byl divoký, roztržitý, agresivní, odmítavý, náladový, bral spolužákům pomůcky. V hodinách vydržel pracovat maximálně patnáct minut. Během prvních čtyř ročníků proběhla několikrát výměna asistentek. Nějakou dobu vždy trvalo, než si chlapec na tuto změnu zvykl. Ve škole je nyní spokojený, je více přizpůsobivý a se spolužáky se snaží komunikovat. Do kolektivu dětí se zařadil rychle a dobře. Snadno si zapamatoval jména ostatních spolužáků, zejména těch, které si oblíbil. Ve třídě nyní pracuje i čtyři, pět hodin denně. Vojta je za svou aktivitu a práci hodnocen známkami, které však plní spíše funkci motivační. Má stejnou žákovskou knížku jako ostatní děti. V pololetí a na konci školního roku je vždy hodnocen slovně. Má radost, když je pochválen. Při přesunech a přechodech po škole potřebuje stále doprovázet.
Za poslední tři roky se výrazně zlepšil, zklidnil, je více samostatný, stále je nutné chlapce hodně motivovat, povzbuzovat a přesvědčovat k práci. V průběhu školního roku navštěvuje spolu s dětmi kino i divadlo, zúčastňuje se téměř všech akcí organizovaných školou, jako jsou např. Maškarní ples, Velikonoční jarmark, Vánoční jarmark. Jezdí se třídou na výlety, exkurze, naučné stezky. Je vzděláván dle IVP podle osnov Školního vzdělávacího programu pro základní školu speciální „Ze školy do života“ s přihlédnutím na jeho aktuální možnosti a schopnosti.
Pedagogové, kteří vidí přínos integrace kladně, dodávají, že má i problematickou stránku. Je nezbytné neustále zkvalitňovat připravenost učitelů a asistentů pedagogů. Integrace znamená pro učitele větší nároky na získávání informací o dané problematice, větší nároky na přípravu vyučovacích hodin. Dalším problémem je finanční stránka – technické vybavení školy, speciální pomůcky, učebnice, finance pro asistenta pedagoga, náročná administrativa.
Důležitým přínosem integrace žáků se zdravotním postižením do běžné školy a do třídního kolektivu zdravých dětí jsou nové zkušenosti žáků školy, které získávají při setkání s lidmi s postižením. Myslím si, že přítomnost žáka se zdravotním postižením ve školním kolektivu rozvíjí morální vlastnosti ostatních spolužáků, vedení k toleranci a chápání odlišností lidí s postižením.