Příběh o chlapci se svalovou dystrofií
„Lidé lidem dveře otevírají.“ Pravil český básník Jiří Wolker, po kterém je pojmenována základní škola v Havlíčkově Brodě, kam jsme zavítali v rámci projektu Mapa férových škol. Jeho slova nás provázela celou naší návštěvou. Velice vlídně s námi jednalo jak vedení, tak i učitelé se kterými jsme se setkali, a tak se nám v přeneseném slova smyslu otevíraly dveře na každém kroku. Na ZŠ a MŠ Wolkerově funguje více než deset let vzdělávací program “Škola bez bariér”, který usnadňuje zapojení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V současné době zde studuje asi dvacet integrovaných dětí. A jedním z nich je Vašek, který byl ochotný podělit se s námi o svůj příběh.
Vašek se narodil se svalovou dystrofií, což je nemoc, kvůli níž člověku v těle postupně ochabují svaly. Ta Vaška již od brzkého věku upoutala na vozík. Umí ho však náležitě využít – kdo by řekl, že se s vozíkem dá například hrát fotbal! Vašek chodí často s kamarády ze vsi na hřiště a už je díky tomu zkušený rozhodčí i brankář. Vozík má také další využití, které se moc líbí zejména Vaškově mladší sestřičce. Ta si užívá, když ji na něm starší bratr sveze.
Kromě toho také rád hraje počítačové hry, a aby se mu ve škole lépe pracovalo, může používat notebook i ve škole. Ten však příliš nevyužívá a raději píše ručně. Když loni chyběl celé pololetí ve škole, mezi jeho maminkou, spolužáky a třídním učitelem probíhala živá výměna sešitů a učebních materiálů, aby Vašek nezmeškal nic z probírané látky. K tomu navíc byl se svou třídou neustále v kontaktu přes e-maily.
I při běžné výuce jsou tu spolužáci pro Vaška a naopak. Vašek si se spolužáky skypuje a domlouvají se navzájem na domácích úkolech a přípravách na písemky. A to nejen s těmi, s nimiž se zná od začátku studia, ale také nově příchozí na druhý stupeň. Navazování přátelství třídě usnadnil především adaptační kurz. „Po tom adapťáku nebylo poznat, kdo z nich je s Vaškem od první třídy a kdo teprve od tohoto roku. Byl jsem rád, že s námi Vašek jel“ pochvaluje si třídní učitel Roman Machálek. Kromě spolužáků je Vaškovi nápomocná též asistentka. Vaškova přítomnost ve třídě nikdo nevnímá jako zvláštnost, i pan učitel třídní mu neodpouští nic navíc. Snaží se přistupovat ke všem stejně. Na speciální požadavky, které má Vašek kvůli své nemoci, však samozřejmě bere ohledy; např. při plánování výletů. Vždycky se ale snaží, aby Vašek mohl s třídou na výlety a exkurze vyrazit, podobně jako na zmíněný “adapťák.”. Vašek je tak přirozenou a nedílnou součástí třídy.
Pokud můžeme o nějaké škole říct, že je fér, je to právě havlíčkobrodská základní škola, nesoucí právem Wolkerovo jméno. Před nikým nezavírá dveře, a tak může mít radost ze společného vzdělávání nejen Vašek a jeho spolužáci, ale také desítky dalších žáků se speciálními požadavky.