Publikováno 10. 5. 2014 • ZŠ Žďár nad Sázavou, Komenského Certifikovaná škola
Zkušenosti: tělesné postižení zrakové postiženíKatka je žačka třetí třídy na ZŠ Komenského ve Žďáru nad Sázavou.
Katka je žačka třetí třídy na ZŠ Komenského ve Žďáru nad Sázavou. Od svých spolužáků se odlišuje na první pohled, protože je upoutaná na invalidní vozík z důvodu mozkové obrny. Katka má postižené všechny čtyři končetiny a navíc také zrakovou vadu. Její odlišnost však není překážkou k tomu, aby mohla navštěvovat běžnou školu, ve které má mnoho kamarádů.
Katka měla štěstí, protože její spádová škola je dobře vybavená pro integraci dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. Před nástupem do první třídy navštěvovala dívka tři roky mateřskou školu. Aby však mohla chodit do školky spolu s ostatními dětmi, musela jí maminka sehnat asistenta na výpomoc. Za pomoci speciálně-pedagogického centra se to podařilo a Katka dostala zkušenou asistentku, která jí pomáhala celý jeden rok. Po ní se u Katky vystřídaly ještě dvě asistentky a ta poslední ji doprovázela i při vstupu na základní školu. V mateřské škole potřebám Katky vycházely paní učitelky vstříc, ale byl zde problém s nedostatečným bezbariérovým přístupem.
Zařazení Katky do běžné základní školy doporučila pedagogicko-psychologická poradna i speciálně-pedagogické centrum. Po domluvě s paní ředitelkou tak začala Katka navštěvovat ZŠ Komenského. Z integrace měla Katčina maminka zpočátku strach. Obávala se, jak si s tím rodina poradí a nebyla si jistá, zda bude dívka stačit tempu probírané látky. Katka však zatím učivo zvládá a do třídy se výborně adaptovala. Paní učitelka k ní přistupuje stejně jako k ostatním žákům, zároveň však chápe její specifické potřeby. Pokud je to nutné, přizpůsobí nebo zpomalí tempo, případně Katce zadá úkol tak, aby se jí snáze vypracovával. Dívka může například některá cvičení dělat na notebooku. Nejvíce vyniká v češtině a angličtině. Moc ráda čte, hlavně encyklopedie. Má sice trochu problémy s matematikou, ale celkově ji škola baví. Každý den se Katka těší na paní učitelku, na asistentku i všechny své kamarády. Ve třídě je velmi oblíbená, je společenská a přátelská, proto snadno zapadla do třídního kolektivu.
Katku do školy každý den vodí a vyzvedává její maminka, která se pokaždé informuje u paní učitelky, jak se dceři ten den dařilo. Celkově je s komunikací a přístupem školy spokojená. Odpoledne se Katka s maminkou připravuje do školy a cvičí, někdy za ní na návštěvu přijdou její spolužačky. Zatím nemá čas chodit na žádné zájmové kroužky, ale dochází pravidelně na hipoterapie. Jednou za tři týdny musí také chodit na kontrolní rehabilitace.
Společně s Katkou je na ZŠ Komenského více znevýhodněných dětí. Podle paní ředitelky však není snadné získat peníze na speciální potřeby žáků kvůli zařazení mezi běžné základní školy. Zároveň se také potýkají s odchodem „zdravých“ dětí, jejichž rodiče si nepřejí, aby se vzdělávaly na škole společně se žáky se sociálním znevýhodněním či zdravotním postižením. Dokonce se setkávají s tím, že si rodiče mění adresu trvalého bydliště jen kvůli tomu, aby jejich děti měly jinou spádovou školu.
Školní speciální pedagožka dodává, že integrace dítěte se zdravotním postižením probíhá jednodušeji, než v případě poruch chování. Spolu s paní ředitelkou se shodují na tom, že individuální integrace není vhodná pro každého a není možné ji nařídit plošně. Na prvním místě by se mělo přihlížet k tomu, zda prospěje danému dítěti. V případě Katky se to podařilo.