Tavče gravče se připravují z čerstvých fazolí, cibulky a několika druhů koření. Zapékají se v keramických miskách a podávají se s různými typy masa. Žáci z brněnské Základní školy Tuháčkova nemusí cestovat až do Makedonie, aby ochutnali tento tamní pokrm. Stačí jim jen přijít do školy.
Do páté třídy jim totiž od loňského září přibyl nový spolužák, který se s rodiči do Brna přistěhoval právě z Makedonie. Jmenuje se Kiril a na zcela nové prostředí, spolužáky i učitele si zvykl velmi rychle. Škola ho baví, je neobyčejně zvídavý, přátelský a oblíbený u ostatních dětí.
Když se o letních prázdninách Kiril poprvé přišel do školy podívat, neuměl ani slovo česky. Stejně tak jeho rodiče. Aby se vůbec všichni tři dorozuměli s paní ředitelkou, musela jim s překladem pomáhat Kirilova teta, která makedonštinu vystudovala a má za manžela Makedonce. Třídní učitelka se s chlapcem nejprve domlouvala směsicí angličtiny, němčiny a ruštiny, což bylo pro oba složité. „Když ostatní žáci pracovali na nějakém samostatném úkolu, sedla jsem si s Kirilem ke stolečku a společně jsme se snažili najít cestu, jak navázat na jeho dřívější znalosti. Od začátku měl obrovskou snahu učit se něčemu novému, vlastně jsem se s tak velkým nadšením u žádného žáka do té doby nesetkala. Hned jsem proto věděla, že má smysl se mu věnovat,“ vzpomíná.
Učitelé se na příchod chlapce snažili připravit také ostatní děti ve třídě. Mluvili s žáky o tom, že jim přibyde nový kamarád, cizinec, který nebude umět česky a bude proto zřejmě potřebovat jejich pomoc. Kiril dnes přiznává, že měl z prvního dne v nové škole trochu obavy: „Bál jsem se, ale moc se mi tu líbí. Zpátky do Makedonie bych se už vracet nechtěl,“ říká chlapec. Do třídního kolektivu podle učitelů zapadl více než dobře. Dovede prý být vděčný za každou drobnou pomoc a sám neváhá udělat cokoliv pro druhé. „Myslím, že se jeho příchodem všichni ještě více stmelili,“ hodnotí Kirilova učitelka.
Chlapec je mezi svými spolužáky velmi oblíbený. Mimo jiné i proto, že jim vypráví o kultuře, ze které pochází. Když například děti skládaly básničky k příležitosti Mezinárodního dne žen, Kiril složil pro svou maminku báseň v makedonštině a před celou třídou ji přečetl. Jindy zase do školy přinesl na ochutnání tradiční pikantní pomazánku, která se dělává v Makedonii.
I přes počáteční jazykovou bariéru je Kiril velmi chytrým a bystrým žákem. „Stačilo mu jednou říct, že věta začíná velkým písmenem, končí tečkou, že tu máme nějaké měkké a tvrdé souhlásky a příště už to věděl. Stejně tak vyjmenovaná slova jsme spolu prošli hodně rychle,“ vzpomíná češtinářka. Chlapec se od začátku učí podle stejných osnov jako ostatní děti a s výjimkou češtiny, z níž zatím klasifikován není, má ze všech předmětů samé jedničky.
„Nedávno se mi svěřila jedna kolegyně z druhého stupně, že si s Kirilem chvilku povídala na chodbě. Podle jeho češtiny prý nemohla uvěřit tomu, že je v Česku teprve tak krátce, a že nechodil na žádnou přechodovou školu,“ říká výchovná poradkyně.
Kiril však není jediným žákem této základní školy, který se přistěhoval ze zahraničí. Děti se díky svým spolužákům mohou blíže seznámit také s kulturou Moldávie, Vietnamu, Mongolska či Maďarska. „Snažíme se toho využít i prostřednictvím nejrůznějších třídních projektů. Minule jsme například díky maďarskému chlapci ochutnávali paprikové klobásy a další jejich delikatesy,“ vzpomíná výchovná poradkyně. Dodává, že děti cizinců se většinou učí dobře, pravděpodobně i proto, že jejich rodičům na kvalitě vzdělání hodně záleží. „S šikanou jsem se v této souvislosti nesetkala. Možná je někdy někdo nazve z legrace ,šprty‘, ale nemyslí to ve zlém,“ uzavírá.
Společně se ve škole učí a kamarádí nejen děti ze všech možných koutů světa, ale také děti se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Škola se snaží integrovat například děti s autismem, poruchami učení a chování. Jeden z chlapců s poruchou autistického spektra je výrazně matematicky nadaný a chystá se hlásit na gymnázium. „Potřebuje akorát trochu pomoct v kontaktu s ostatními, jinak je opravdu šikovný,“ říká výchovná poradkyně.
Vzdělání je schopnost porozumět druhým. Autorem tohoto citátu je německý básník a dramatik Johann Wolfgang Goethe. Těchto pět slov vystihuje nejen příběh Kirila a jeho statečný boj s českým jazykem, ale také příběhy dalších dětí, které musí překonávat nejrůznější životní překážky.
Studenti psychologie FSS MU v Brně
(Alžběta Žáková, Veronika Bazalová, Veronika Machová, Jakub Kraus, Ivana Otrhálková)